Po Valašské Bystřici našel Martin Vanduch svou druhou fotbalovou rodinu v Ústí u Vsetína

Po konci úspěšného angažmá ve Valašské Bystřici chtěl Martin Vanduch skončit s aktivní činností, ale druhou oázu našel v Ústí u Vsetína.

Martin Vanduch byl produktem mládežnické líhně Valašské Bystřice a jako jeden z odchovanců se dostal až na vrchol tamního fotbalu, kdy měl klub našlápnuto do krajského přeboru.

"Byly to krásné časy. Je sice pravdou, že nás Bystřičanů hrálo v základní sestavě méně než hráčů přespolních, ale já jsem pyšný na to, že jsem byl mezi nimi," říká levonohý krajní hráč, jehož zdobila i vytříbená kopací technika. K Valašské Bystři ho stále pojí rodinné vazby, i když se přestěhoval do Vsetína. "Brácha David také hrával za Valašskou Bystřici. Nyní tam pracuje jako sekretář klub a výborný mládežnický trenér," dodává Martin Vanduch.

Vanduch se z pracovních důvodů přestěhoval po konci slavné bystřické éry do Vsetína a s fotbalem měl v úmyslu skončit. "Potkal jsem jednou na bazéně Jirku Surovce, který pracuje ve vedení Ústí u Vsetína a ten mne překecal, ať po roce a půl ve fotbale to ještě zkusím," přiznává.

Martin Vanduch nalezl v Ústí u Vsetína druhý fotbalový domov a rodinu. "Ve Valašské Bystřici byla skvělá parta. Jenže dnes tam znám z mé generace jen Milana Kremela. Zbytek hráčů již skončil. Chtěl bych touto cestou pozdravit brankáře Bystřických Martina Majera. To je skvělý člověk a gólman, s kterým jsem si bohužel ve společném mužském týmu nezahrál. Bystřičané mi hazí laso, že by mne i vozili ze Vsetína, ale ta kapitola je pro mne z mnoha důvodů již uzavřená," pokračuje Martin Vanduch a jedním dechem dodává: "Nevěřil jsem, že najdu podobnou druhou fotbalovou rodinu jako ve Valašské Bystřici tady v Ústí u Vsetína."

Vanduch zažil postup Ústí z III. třídy a nyní druhým rokem s ním hraje střed tabulky okresního přeboru. Jsou pro něho zápasy proti Valašské Bystřici nečím specifické? "V prvním vzájemném zápase jsem doslova vytekl jak děravý kýbl. Byl jsem přemotivovaný. Pak jsem se srovnal a už je to v pohodě," směje se.

V Ústí se snaží nyní dirigovat obranu. "Hodně mi při angažmá ve Valašské Bystřici dal Václav Cverna. To byl pán fotbalista, taky levák a výborný dirigent týmu. Řvu taky jak on. Současná epidemie mi naskytla myšlenku, zda bych ve 36 letech neměl skončit, když se sezona nedohrála a věnovat se svým synům. Ten starší chce již kopat a chci ho postupně přihlásit do fotbalu v Ústí. Mám radost, že oba jsou po tatínkovi, co se týká míče, leváci. Zda ale naskočím ještě do nové sezony, o tom rozhodne rodinná rada. V té má hlavní slovo manželka, a když řekne, ať hraju, budu v Ústí i nadále působit," přiznává barvu Martin Vanduch,.

A kdy by v Ústí skončil v případě, že mu manželka prodlouží kariéru? "Mám tam skvělého kamaráda Petra Mikulíka, což je motor zálohy a mozek naší ry a chtěl bych skončit s aktivní činností ve stejném čase jako on," dodává na závěr Martin Vanduch.