Trenér Karel Hajda se loučí s Valašskou Polankou a bude na ní vzpomínat jenom v dobrém

Valašská Polanka se díky velmi špatné druhé polovině jara, kdy šla od porážky k porážce, letos nezařadila mezi postupové kandidáty. Možná i to byl důvod, proč se s vedením klubu po sezoně dohodl na ukončení spolupráce úspěšný trenér Karel Hajda. Nejen o tom v následujícím rozhovoru.

Jaro Valašské Polanky se dá hodnotit na dvě poloviny, ta první dobrá, ta druhá špatná. Jak byste Vy charakterizoval jaro?

Máte v podstatě pravdu, jen by jsem vás poopravil-ta druhá polovina nebyla špatná, ale tragická. Po odchodu Mačka a Adámka jsme hráli nad očekávání dobře. Neustále jsme se drželi kolem třetího místa v tabulce. Nechyběla nám lehkost a nápaditost. Ovšem v defenzivě to nebylo dobré, hned od prvního zápasu. Téměř v každém zápase jsme hned na začátku do 10. minuty inkasovali branku a tento trend vydržel až do konce soutěže. Zatímco první polovinu jara jsme vývoj zápasů většinou dokázali otočit a soupeře přestříleli, tak po páteční dohrávce v Semetíně a následujícím nedělním zápase s Hovězím přišlo na nás špatné období a už jsme dále neuhráli ani bod.
Všechno má své příčiny a zákonitosti.

Po loňské úspěšné sezóně, kdy jsme skončili na 2. místě, jsme měli neuvěřitelnou formu a vyhráli jsme asi 16 zápasů v řadě a v historii Valašské Polanky, to bylo vůbec nejvyšší dosažené postavení v tabulce, když jsme získali 56 bodů. Byl nám nabídnut postup do vyšší soutěže, který byl odmítnut. Podle mě, to byla chyba! Hrát 1.A třídu, tak to by se v zimě neřešil odchod Filipa Mačka a Ondřeje Adámka do VKK. Kluci by měli novou motivaci a všichni by získali cenné zkušenosti.

V zimě byli bez problémů uvolněni a když jsem jako trenér něco namítal, že můžou přijít zranění, tak bylo řečeno, že nám stejně o nic nejde. S touto větou jsem se nejen já, ale i hráči ještě několikrát na jaře setkali. Myslím si, že tento nedostatek v ambicích byl jedním z faktorů, který vedl k poklesu výkonnosti a minimálně nastartoval naše pozdější potíže. Ty další přišly vzápětí, když se nám téměř v každém zápase někdo zranil. Nakonec nám v posledních zápasech z obrany zůstal pouze S. Adámek a tak se v základní sestavě objevovali hráči z béčka, kteří již třeba měli ranní zápas za béčko v nohách, anebo hráči kteří již dříve ukončili kariéru. Další příčinu poklesu výkonnosti vidím v tom, že mladí kluci dokončili školy, nastoupili do práce a na směny a tak i vzhledem k dalším zraněním jsme nebyli schopni udělat pořádný trénink.

Jak dle Vašeho názoru fungovala spolupráce prvního a rezervního týmu?

Co se týče spolupráce s B týmem, tak bylo domluveno, že se oba týmy nějak zvlášť nebudou ovlivňovat. Okolnosti tomu ale chtěly, aby za první mužstvo nastupovali hráči béčka, ale to jen z důvodu důstojného odehrání některých zápasů v jedenácti hráčích.

V čem nejvíce chyběla dvojice z VKK Filip Maček a Ondřej Adámek?

Jak již jsem uvedl výše, mužstvo mělo po celé jaro problém hlavně s obrannou činností. Oba dva hráči, kteří odešli do VKK v této činnosti vynikají a byli citelným oslabením týmu.

Odpovídá 7. místo momentální síle týmu? Proč jste se dohodl s vedením klubu na ukončení spolupráce?

Aby jsem Vám řekl pravdu, tak neodpovídá, momentálně je výkonnostně tak na konci OP. Koneckonců jsme prohráli se sestupující Dolní Bečvou 3:0 a to hovoří o všem.
Ve fotbale to prostě funguje tak, že za úspěchy můžou hráči a za prohry trenér. Dohodli jsme se že ve Valašské Polance dále pokračovat nebudu. Všichni cítí, že je třeba změna a vyměnit hráče je těžší...Navíc bydlím v Karolince a to dojíždění po opravovaných cestách moc nebaví.
Jinak jsem v Polance trénoval rád, jsou tam šikovní kluci a hlavně na dnešní dobu moc slušní. Věřím, že když se všichni uzdraví a vrátí se hráči zpět, tak příjdou opět i výhry.
Zdali budu dál trénovat, teď neřeším.

polanka

Foto Milan Kleindorf

Mgr. Martin Němec a Karel Hajda